Epoxidy

U dvousložkových epoxidů platí obecné pravidlo, že každé zvýšení teploty prostředí o 10 °C zkrátí dobu vytvrzení na polovinu. Nedoporučujeme ale překročit teplotu 150 °C. Pokud exotermická reakce naruší spojovací linii (bubliny/pěna), zahřejte po dobu 2 hodin na 65 °C, snižte množství použitého lepidla nebo před zahřátím nechte lepidlo ztuhnout při pokojové teplotě. Chcete-li urychlit vytvrzení, můžete také předehřát kartuši (50 °C) nebo díly (až na 93 °C). Zahřátím kartuše dojde ale ke snížení viskozity produktu. Zvýšením teploty epoxidů dosáhnete také hustšího zesíťování, a tedy lepší chemické odolnosti a odolnosti vůči vlhkosti v porovnání se vzorky vytvrzenými při pokojové teplotě. Testování kompatibility je nezbytné ve všech případech. Při větším množství dochází k silnějším exotermickým reakcím, při nichž se uvolňuje více tepla. Při aplikacích zalévání může zvýšená teplota představovat rizika, například roztavení plastového podkladu nebo nežádoucí smrštění materiálu. Nepřekračujte hmotnost 50 gramů.

Přechodová skelného přechodu (Tg) je teplota nebo rozmezí teplot, při kterých se pevný polymer začíná měnit na pryžové měkké materiály podobné silikonu. Zajímavostí je také to, že epoxidy jsou termosety, to znamená, že se po opětovném zahřátí neroztaví. Termoplast se v případě vytvoření dostatečného tepla znovu roztaví.

Mezi chemické procesy související s těmito lepidly patří exotermní reakce, při které se uvolňuje teplo. Proto je při dávkování velkých objemů lepidla nutná opatrnost. Teplotní limity se pohybují v rozsahu 82 °C až 177 °C.

Na povrchu epoxidového lepidla může vznikat bílý zákal. K tomuto jevu dochází, když amin v tvrdidle reaguje s oxidem uhličitým ze vzduchu a usazuje se na dílu jako bílá sůl. Doporučuje se používat tužidlo se složením, které minimalizuje problém se zákalem nebo k urychlení vytvrzení použít teplo.