Nejrozsáhlejším pozitivním seznamem hodnocených látek je unijní seznam směrnic pro plasty. Takže u všech materiálů, které přicházejí do styku s potravinami a pro které neexistují žádná zvláštní opatření, odkazujeme na unijní seznam. Pokud tam látky nejsou uvedeny, protože se nepoužívají pro plasty, musíte zkonzultovat národní právní předpisy nebo provést vlastní toxikologické posouzení. Pro papír a lepenku se často používá německé doporučení BfR 36. Pro plastové fólie lze použít směrnici pro plasty, pro celulózu lze použít směrnici pro regenerovanou celulózu.
Jsme členy Evropské asociace výrobců lepidel FEICA, a proto jsme vždy informováni o legislativních otázkách. Můžeme ovlivnit návrhy připravovaných právních předpisů a můžeme diskutovat o nových právních předpisech týkajících se přenosu na naše výrobky. Klikněte zde pro více informací o asociaci FEICA.
Hlavním záměrem nařízení REACH je stanovit bezpečné úrovně expozice pro pracovníky, ale také pro obyvatelstvo. V tomto ohledu musí toxikologické testy odrážet hlavní cestu expozice. Orální cesta totiž často není tou nejrelevantnější. V zásadě však můžeme často použít i údaje získané z inhalačních nebo dermálních studií. Je to proto, že v případě styku s potravinami je nejdůležitějším aspektem dávka, která po požití pronikne do systému. Pokud jsou k dispozici údaje z inhalačních nebo dermálních studií, můžeme je použít, pokud máme například k dispozici také toxikokinetické údaje, které ukazují, kolik příslušné látky pronikne do systému, například skrz pokožku. Pokud nejsou k dispozici žádné toxikokinetické studie, můžeme s údaji pracovat i nadále, ale musíme tuto nejistotu zohlednit zavedením dalších bezpečnostních faktorů.
V evropské legislativě se nerozlišuje mezi přímým a nepřímým stykem s potravinami. Pokud jsou dodrženy specifické limity, je styk s potravinami povolen. Pokud je překročen limit migrace určité látky, musí být kontaktní plocha upravena.
Pokud je výrobek posuzován pro styk s potravinami, zablokujeme složení a pokud jsou k dispozici nové informace o surovinách, pokud se změní složení nebo pokud se změní právní předpisy, provedeme posouzení znovu.
Výrobci potravin a nápojů potřebují naše prohlášení o kontaktu s potravinami, aby měli v dodavatelském řetězci „dostatečné informace“ pro posouzení rizik svých výrobků. Bez výsledku našeho posouzení rizik nemohou plnit své povinnosti. Více informací se dozvíte v našem článku Prohlášení o styku s potravinami.
Každý člen dodavatelského řetězce musí poskytovat informace, aby se zlepšilo posouzení rizik. Čím lepší je tok informací, tím lepší je posouzení rizik pro konečný výrobek. Pokyny EU týkající se informací v dodavatelském řetězci definují role a povinnosti všech členů dodavatelského řetězce.
Migrace látek je v zásadě považována za difuzní proces, který je ovlivňován především kontaktní dobou, kontaktní teplotou, chemickými vlastnostmi sloučenin a velikostí molekul. Molekuly s molekulární hmotností > 1000 daltonů se nepovažují za molekuly přispívající k migraci látek.
Kovové fólie, jako například z hliníku, nebo materiály jako sklo jsou považovány za absolutní bariéru. Pokud jde o hliník, ten by nemohl být použit pro kyselé potraviny v přímém kontaktu, protože by došlo k jeho korozi. Kromě toho může poškození kovové fólie, jako jsou drobné dírky, vést k migraci, což lze pozorovat zejména v případě metalizovaných fólií. Funkční bariéry, jako jsou silné vrstvy PET, jsou ovlivněny podmínkami použití a trvanlivostí balené potraviny. Materiály jako EvOH mají dobré bariérové vlastnosti, ale při kontaktu s vlhkostí se výrazně zhoršují.
Z toxikologického hlediska nejsou látky s hodnotou detekčního limitu (LoD) pod 0,01 ppb v podstatě nijak zvlášť znepokojivé. To by platilo i v případě nebezpečné látky, s výjimkou látek CMR – u nich se neočekává žádné relevantní zdravotní riziko.
Vzhledem k tomu, že lahve jsou štítkovány až po naplnění a s již nasazenou korunkou, je přímý kontakt mezi lepidlem a obsahem lahve nereálný, protože stěny ze skla a PET tvoří úplné bariéry. Existuje však možnost nepřímého kontaktu, když jsou korunky překryté hliníkovou fólií, protože nápoj může při nalévání z láhve přijít do kontaktu s roztrženou fólií. Tomu se obvykle předchází tím, že se část hliníkové fólie, která má korunku zakrývat, ponechá bez lepidla. Výrobci nápojů v každém případě potřebují naše prohlášení o styku s potravinami, aby měli „dostatečné informace“ v dodavatelském řetězci a mohli provádět vlastní posouzení rizik svých výrobků. Bez výsledku našeho posouzení rizik nemohou plnit své povinnosti. Více informací se dozvíte v našem článku Prohlášení o styku s potravinami.
Výrobky by měly být testovány vždy, když dojde k významné změně složení nebo aplikace jako součásti obalového materiálu.
Posouzení rizik z hlediska lidského zdraví je vždy složitý proces. Mělo by se samozřejmě řídit základními zásadami toxikologického posouzení rizik. Bohužel nelze poskytnout žádné obecné pokyny – vždy záleží na konkrétním případu. Pokud nemáte znalosti v oblasti toxikologie, bude pro vás provedení posouzení rizik určitě obtížné. Pokud nemáte vlastního toxikologa, doporučujeme spolupracovat s konzultanty. Pokud se daná látka týká lepidla společnosti Henkel, můžete nás samozřejmě kontaktovat a my vám rádi pomůžeme.
Obecně platí, že společnost, která uvádí materiály pro styk s potravinami (FCM) na trh, je odpovědná za dodržování příslušných právních předpisů a musí zajistit, aby s těmito materiály nebyla spojena žádná zdravotní rizika. To zahrnuje také hodnocení nezáměrně přidaných látek (NIAS). Hodnocení můžete samozřejmě provést pouze tehdy, pokud víte, že je v materiálu přítomna určitá látka. Proto byste měli znát nezáměrně přidané látky (NIAS), které jsou pro váš materiál relevantní. Nejsme si vědomi požadavku na provádění vlastních analytických šetření za účelem identifikace nezáměrně přidaných látek (NIAS). Proto by také mohlo být možné spoléhat se na certifikáty dodavatelů. Pokud se však ukáže, že prohlášení vašeho dodavatele není správné, a to i jen proto, že neměl dostatek informací, mohou nastat právní problémy s ohledem na případnou odpovědnost. Doporučujeme rozhodovat se případ od případu v závislosti na vašem vztahu k dodavateli a na míře důvěry, kterou v něj máte. Kromě toho by mohly být užitečné občasné analytické namátkové kontroly. Více informací se dozvíte v našem článku Používání materiálů bezpečných pro potraviny při balení.
Obecně platí, že společnost, která uvádí materiály pro styk s potravinami (FCM) na trh, je odpovědná za dodržování příslušných právních předpisů a musí zajistit, aby s těmito materiály nebyla spojena žádná zdravotní rizika. To zahrnuje také hodnocení nezáměrně přidaných látek (NIAS).
Organoleptické vlastnosti potravin může ovlivnit mnoho chemických látek. To závisí na druhu potraviny.
Čím více informací je k dispozici o všech použitých surovinách, včetně prohlášení o statusu pro styk s potravinami nebo specifikací vedlejších produktů či nečistot, tím rychleji lze provést posouzení. Obecný časový rámec není možné stanovit. Pokud je například nutné provést toxikologické posouzení, ale v literatuře nelze nalézt žádné toxikologické údaje, může být nutné provést časově náročné studie.
Záleží na interakci potravinového simulantu s obalem a jeho složkami. Například kyselé potravinové simulanty, jako je 3% kyselina octová, mají tendenci protonizovat aminy, čímž se stávají lépe rozpustnými ve vodném potravinovém simulantu. Organická rozpouštědla nebo rozpouštědla s vysokým obsahem ethanolu mají tendenci snadno rozpouštět lipofilní sloučeniny.
V Evropě se naši dodavatelé surovin zavazují, že nás budou informovat v případě změn v surovinách (konzervační látky, stabilizátory atd.). Pokud dojde ke změnám, přezkoumáme naše posouzení rizik a aktualizujeme naše prohlášení, aby naši zákazníci mohli obnovit své posouzení.
Pokud je výrobek posuzován pro styk s potravinami, zablokujeme složení a pokud jsou k dispozici nové informace o surovinách, pokud se změní složení nebo pokud se změní právní předpisy, provedeme posouzení znovu.
K detekci PAA v laminátech používaných na balení potravin se používají dvě různé metody: fotometrická metoda a technika HPLC. Fotometrická metoda se často nazývá metoda BfR, protože ji popsal německý institut Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Jedná se o rychlou screeningovou metodu s přijatelnými náklady, která však představuje riziko falešně pozitivních výsledků. Má omezenou citlivost a nedokáže rozlišovat mezi různými PAA; vrací součet všech PAA. Pokud se fotometrické výsledky jeví jako nespolehlivé, lze použít metodu HPLC. HPLC je anglický akronym pro vysokotlakou kapalinovou chromatografii (High Pressure Liquid Chromatography). Tato technika má vynikající citlivost, téměř žádné rušení a dokáže rozlišit různé PAA.
Příprava vzorku pro obě techniky je stejná: PAA se extrahují 3% kyselinou octovou z čerstvě vyrobeného laminátu. Od tohoto bodu se techniky liší. U metody BfR se aminy převedou na fialovou barvu a kalibrace se provede s referenčním aminem: anilinhydrochloridem. Tím získáte referenční barvu. Aminy, které se vyskytují při vytvrzovací reakci polyuretanového systému, jsou izomery MDA a TDA a ty reagují na zbarvení odlišně. Jeden z těchto izomerů má v porovnání s anilinhydrochloridem faktor odezvy ~20 %. Limit 10 ppb je převzat z právních předpisů EU. Fotometrický test mezi PAA nerozlišuje, takže je třeba předpokládat, že amin s nejnižším faktorem odezvy je ten, který je v laminátu, proto je třeba ho vypočítat pomocí faktoru 5, aby bylo jisté, že je v něm méně než 10 ppb. Metoda HPLC je přesná a za detekční limit lze považovat 10 ppb. Detekční limit pro jednotlivé PAA je 1,5 ppb.
Lze aromatické SF systémy použít pro sterilizování v autoklávu? Ano, v rámci limitů. Při vysokých teplotách se mohou plně vytvrzená aromatická PU lepidla rozkládat a zreagovat na své původní výchozí materiály, OH a NCO. To začíná být kritické, jakmile se objeví cokoli nebezpečného nebo dokonce toxického, co je dostatečně malé na to, aby se dostalo do potravin. Jakmile se nově vytvořený (aromatický) NCO setká s molekulou vody, reaguje na aromatický amin, který může být karcinogenní. > Aromatické polyuretany by se neměly používat pro aplikace se sterilizací v autoklávu při vysokých teplotách – bezpečnější volbou jsou alifatické systémy. > Nebo jsou teploty omezeny na ~121 °C: do této teploty lze bezpečně používat speciálně navržené aromatické systémy.
Ne nutně. Pokud se po sterilizování v autoklávu zkontrolují PAA fotometrem a hodnoty jsou nižší než 2 ppb, je laminát vyhovující pro použití s potravinami. Pouze v případě, že jsou zjištěny hodnoty vyšší než 2 ppb, není jasné, zda se jedná o skutečné hodnoty, nebo o falešně pozitivní hodnoty (které mohou pocházet například z přísad ve fólii CPP).
Polyamid přitahuje vodu a udržuje ji ve své struktuře – je jakýmsi vodním pufrem. Při aplikaci PU lepidla na nylonovou fólii dochází k soupeření PA fólie a PU lepidla o vodu. PU nemůže nakonec vytvrdnout bez dostatečného množství vody, takže pokud se voda zadržuje, trvá to déle.
Triacetin je povolen jako potravinářská přídatná látka podle nařízení (EU) č. 1129/2011. Ale pouze pro použití ve žvýkačkách. Pro všechny ostatní potraviny musíme použít hodnotu SML podle nařízení o plastech. Triacetin je uveden v nařízení o plastech pod FCM 40 a nemá žádnou specifickou hodnotu SML. V tomto případě je povoleno, aby látka migrovala do potravin až do hodnoty OML, která činí 60 mg/kg.
Změkčovadla jsou ve složení přítomna v rozsahu procent, což je příliš vysoká hodnota na to, aby bylo možné provést výpočet pro nejhorší možný případ. Jelikož je dobře známo, že změkčovadla mohou rychle a zcela migrovat do potravin, musí se při použití lepidel obsahujících změkčovadla provádět testy migrace látek.
Zaregistrujte se a získejte snazší přístup k našim odborným zdrojům
Zaregistrujte se a uložte svoje údaje, abyste měli kdykoli přístup ke všem informacím.
Naše centrum podpory a naši experti jsou připraveni pomoci vám najít řešení pro potřeby vašeho provozu.